Hydrofobizace hnojiv

Při práci ve VÚOS jsem byl zaměstnancem oddělení technického rozvoje VCHZ, kde byly pracovníci pro různé chemické obory. Pracovník anorganické chemie se zabýval problémem odstranění spékání granulovaných a krystalických hnojiv. Při skladování těchto hnojiv např. dusičnanu amonného dochází ke spékání a bylo nutné následné rozrušení, což je náročné a nebezpečné. Spékavost jsem chtěl odstranit hydrofobizcí povrchu hnojiva. Na vzorek tohoto produktu jsem působil metyltrichlorsilanem, nebo metyltrietoxisilanem, čímž se na povrchu krystalů vytvořila tenká hydrofobní vrstva polymetylsiloxanu. Tento produkt se nespékal a když byl nasypán do vody, tak se nerozpouštěl, ale plaval. Tento způsob úpravy hnojiv byl spíše technickou kuriozitou než reálným procesem vzhledem k vysokým cenám organokřemičitých produktů.